AUTOKLUB  TRABANT  BRNO info@trabantbrno.net

Aktualizováno 21.11.2017





stránky Trabantologa... Podkrkonošský trabi klub
Nejdražší náhradní díl na trabanta? Kliková hřídel za sedm tisíc

01.02.2005 - JIŘÍ SMETANA - str. 02

Východoněmecké dvoutakty se sice už nevyrábějí, ale ze silnic nejspíš hned tak nezmizí

Jako v luxusním autosalonu si zde prostě připadat nemůžete. Náhradní díl na auto tady nedostanete ve sněhobílé krabici. A že byste zaplatili kartou? Nenechte se vysmát. Přesto má obchůdek se značkovými díly na vozy zaniklého východoněmeckého koncernu IFA stále spoustu příznivců. Bodejť by ne, vždyť je takovým malým královstvím pro majitele trabantů.
Malý krámek poblíž centra Brna je otevřený jen v pondělí, jinak by se neuživil. Nabízí ale všechny náhradní díly, které může vlastník světoznámého dvoutaktu potřebovat.
„Nejvíc jde na odbyt běžný spotřební materiál. Brzdové válečky, brzdové pakny,“ vypočítává bestsellery prodejny majitel Vítězslav Kytka. Když není v obchodě, spravuje trabanty ve své dílně u Ivančic. „Chci, aby ta auta jezdila po českých silnicích co nejdéle.“ Originální díly Kytka shání v Německu, pro levnější repliky jezdí do Maďarska. „Německé díly jsou podstatně kvalitnější,“ obhajuje vyšší cenu. Zásuvky a regály v prodejně skrývají libovolnou součástku od těsnění až po klikovou hřídel motoru. „Ta je nejdražším dílem, který mám. Stojí sedm tisíc,“ chlubí se Kytka.

Budoucnost trabantů mají v rukou mladí nadšenci

Do prodejny podle Kytky chodí většinou dvě skupiny zákazníků. „Buď to jsou staří lidé, kteří si trabanta koupili kdysi dávno a stále s ním jezdí, nebo mladí, kteří auta spravují a upravují,“ říká. Mladých nadšených trabantistů navíc podle něj stále přibývá. „Po revoluci byla drtivá většina starších majitelů trabantů, teď jich je už jen trochu víc než polovina,“ míní Kytka.
Prodejna také zajišťuje „součástkovou základnu“ brněnskému Trabantklubu. „Je to oboustranně výhodné. Trabantisti by se neobešli bez pana Kytky, on zase bez nás,“ konstatuje předseda brněnského Trabantklubu Michael Hanus. V klubu jsou sdruženi především starší majitelé bakelitového vozítka. „Polovina trabantů v Brně jezdí v běžném provozu, čtvrtina jsou veteráni a čtvrtinu tvoří trabanty v tuningové úpravě,“ popsal Hanus.
Nový trabant? Tak to si připravte hodně peněz!
Přestože východoněmecká automobilka přestala trabanty s dvoutaktním motorem vyrábět v roce 1991, zájemci o nový vůz by teoreticky nemuseli přijít zkrátka. „Z náhradních dílů by šel nový trabant postavit,“ domnívá se Vítězslav Kytka. Cenu takového vozu si ale netroufá odhadnout. „Bylo by to určitě hodně přes sto tisíc,“ míní. Optimistický je majitel obchůdku i při otázce na budoucnost trabantů. „Všeho je zatím dost, teď zrovna je jen nedostatek zadních náprav,“ stěžuje si. Předseda brněnského Trabantklubu Michael Hanus není o nic skeptičtější. „Technickými kontrolami procházejí i třicet let staré trabanty, takže ze silnic jen tak nezmizí,“ dumá. Řidiči nadávající za pomalými a kouřícími trabanty se podle obou vyřazení těchto vozů z provozu nedočkají minimálně patnáct let. Po Brně totiž jezdí i několik trabantů z roku 1990.

MÁME VŠECHNO! Pro trabant typická zadní světla nemohou v obchůdku Vítězslava Kytky chybět. Několikaletá budoucnost těchto dvoutaktů je podle něj zajištěna.

Zdroj: MF Dnes, zveřejněno se souhlasem autora



© Marian Konečný