AUTOKLUB  TRABANT  BRNO info@trabantbrno.net

Aktualizováno 24.8.2017





stránky Trabantologa... Podkrkonošský trabi klub
Co je to pomoc v nouzi.

V průběhu srazu Morava 2007 mne v sobotu po poledni navštívil v chatce jeden mladík z 250 km vzdáleného okresního města. Povídal mi, že měl cestou na sraz potíže se svým nově pořízeným Trabantem, že mu to moc nejelo a že se radil s odborníky na sraze, čím že to může být. Bylo mu doporučeno seřídit zapalování a zakoupit jinou převodovku, protože mu nespíná volnoběžka. Za mnou přišel již jen se zájmem o koupi starší levné, ale funkční převodovky. Plácli jsme si, a protože mladík cestou domů jede přes Brno, domluvili jsme se, že pojedeme spolu a já mu doma předám převodovku a zavedu jej na dálnici na Olomouc; pojedu ale až v neděli po obědě. Prý to nevadí, že počká.
V sobotu ve večerních hodinách mne mladý muž navštívil i s kamarádem, a že by se chtěli stát členy klubu, protože se jim moc líbí sraz, jsou velmi nadšeni i ochotou a vstřícností druhých poradit a pomoci a proto by bylo správné dobro oplatit dobrem, nehledě na velkou vzdálenost od Brna. Dlouho jsme si povídali o AICE, o jeho smyslu a účelu, podal jsem informace o dosavadní i plánované činnosti a mimo jiné jsem se zmínil i o tom, že rádi pomůžeme i projíždějícím Trabantistům, pokud jim nastanou potíže technického rázu. Oba mladí lidé byli nadšeni a vstup do klubu hned podepsali a zaplatili i roční příspěvek.
V neděli dopoledne T. (nemám oprávnění uvést jméno) bedlivě sledoval zasedání AICE a v pauze mezi zasedáním a obědem jsme opět dlouze probírali, co že to ta pomoc v nouzi je, jak se uplatňuje a jak se hradí a ……., prostě dotazů bylo mnoho, ale byl čas, tak proč nevysvětlit? Dlužno poznamenat, že příprava oběda se vlekla, ale mladý muž trpělivě čekal, i s přítelkyní, ač to měli domů opravdu daleko a mladík měl ve 3 hod v noci nástup do zaměstnání.

klini pro zvětšení Z kempu jsme vyrazili kolem 13.30 hod, právě když začínala bouřka. Bylo mi sice divné, že Trabantík s vadnou volnoběžkou uhání po dálnici kolem Pohořelic stovkou, ale byl tak hustý déšť, že jsem o tom nijak zvlášť nepřemýšlel. V kopci za Pohořelicemi najednou Trabant zpomalil na 20km/hod, ale po domluvě jsme pokračovali pomalou jízdou dál. Zřetelně jsem rozpoznal, že motor pracuje na jeden válec, není divu, taková průtrž a zapalování je hned u kola. Když po asi dvou kilometrech v prudké bouřce upadl celý levý stěrač a zaklínil se pod pravý tak, že se zkřížilo táhlo, nezbylo nic jiného než zajet na nedaleké parkoviště, počkat až přejde největší liják a potom se vydat dál ke mně domů, kde jsme chtěli vše opravit. Za již mírného deště, bez stěračů a s motorem na jeden válec jsme dohopsali domů. Auto hned na zvedák, ani jsem se nepřevlékl a zvedal jsem vůz. Po zvednutí nás polilo horko, neb jsme si všimli, že levá zadní pneu má trhlinu v délce několika cm a to velmi nebezpečnou. Majitel může mluvit o štěstí, že ujel takovou cestu bez průšvihu, zvláště když jsme ještě frčeli stovkou a za bouřky. Na připojené fotce je pneu již bez tlaku, nechci nic riskovat. Na vůz jsme dali jiné kolo z mojí zásoby a pustil jsem se do opravy zapalovaní. Podotýkám, že motor byl jedinečný, výkonný a nehlučný! Skoro bych řekl, že jediná dobrá věc na voze. klini pro zvětšení klini pro zvětšení klini pro zvětšení
Rozdělal jsem zapalování a nebyla tam voda, nebylo dokonce ani špatně seřízené, pouze tam byl zničený odstředivý regulátor, bez vratných pružinek se zadřenými závažími v rozevřeném stavu, bohužel tak moc rozevřenými, že jedno závaží vyfrézovalo hlubokou drážku ve skříňce zapalování kterou bude nutno vyměnit. Jo, a taky se někdy v minulosti trochu roztavila hmota unášející vačku, ale fakt jen trochu, však je to nafocené. Že je regulátor zadřený a vydřená dráha vačky, vačka díky vytavení otočena za své maximum, to jsem se již zmínil, takže jsem dal jiný, starší, ale dobrý. Při montáži desky zapalování byl lehce nataven jeden kontakt, asi kvůli tomu, že deska byla osazena jedním naprosto nefunkčním kondenzátorem, který svoji práci ukončil nejspíš slavnostním výstřelem svého nitra ven z obalu. Takže deska taky jinou a seřídit. klini pro zvětšení klini pro zvětšení klini pro zvětšení
Při té příležitosti jsem majitele upozornil na takové drobnosti, jako že nesedí ventilátor jak má a že vůz má alternátor ze škodovky ale v Trabi držáku dynama, tedy je uchycen jen na dva přední šrouby, bude se chvět a odlomí se, že řemen je rozcupovaný od toho, že řemenice nejsou v ose a na altík jde řemen pod šikmým úhlem a řeže se o hranu řemenice. Byl jsem ochoten řemen vyměnit, ale byl to netypický rozměr který jsem neměl. Majitel řemen měl omotaný kolem domečku předního tlumiče, ale ten se bohužel nehodil ani na Trabanty ani na tohoto hybrida, takže z výměny sešlo, snad to posledních 200 km domů přežije. Srovnal jsem táhla a namontoval tentokrát originální raménka stěračů a že vyrazíme na zkušební jízdu, jestli se zapalování podařilo dobře seřídit. Pak naložíme převodovku a hurá domů. Klučina chtěl, abych vůz projel já jako řidič, on se posadí vedle, moc vozu nerozumí a mám ho zhodnotit, má ho jen pár týdnů. Ihned po pokusu o rozjezd bylo jasné, že je totálně spálená spojka, což mělo tu výhodu, že se nemusela spojka používat, ale taky to mělo nevýhodu, vůz nechtěl zrychlovat . A světe div se, převodovka byla naprosto dobrá! To jen na čtverku po přidání plynu tak strašně klouzala spojka. Tak jsem pana T. naučil jak s tím opatrně - lékárnicky - zrychlovat aby spojku co nejvíce šetřil, jak se rozjíždět s minimem prokluzu. Po návratu domů jsem po otevření kapoty zjistil, že spojku spálil proto, že bylo velmi roztřepené lanko spojky, které se nevrátilo, spojka zůstala částečně uvolněná a klouzala. Řidič neměl dostatek zkušeností, závadu nepoznal a jezdil s tím dál, až spojku spolehlivě spálil. Pršelo, tak jsme nové lanko dali jen do kufru, protože spojka by stejně nepracovala ani po výměně lanka, motor musí ven, tak se zrovna opraví lanko, ventilátor a uchycení altíku. T. naložil přítelkyni, já uklidil převodovku zpět do garáže a vyvedl jsem jej na dálnici na Olomouc, na nejbližším výjezdu jsme si zamávali, já jel nakoupit a mladí uháněli k domovu. Na tomto místě bych asi měl napsat, že neměli mnoho peněz, tak akorát na kávu a benzín domů, takže T. nic neplatil a domluvili jsme se, že mi peníze pošle z domova. Povídal, že ta pomoc v nouzi, to je bezvadná služba, včetně možnosti zaplatit za pomoc až z domu. S tím jsme se rozloučili a příběh by mohl končit.

Ale nic není tak snadné, jak se zdá. Ještě jsem nebyl doma z nákupu, když mi T. volal na mobil, že stojí kousek od Brna, samo se to zastavilo a asi kvůli tomu, že spadl řemen. Mám mu prý poradit, jako ho nasadí zpět. Poradil jsem co jsem mohl, ale než jsem dojel domů, volal ještě dvakrát, takže jsme se domluvili, že za ním na dálnici zajedu a nějak to tam pořešíme. Naložil jsem nářadí a vydal jsem se za ním. Byl asi 4 km před Vyškovem, opět v kopci, přítelkyně hlídala a stavěla trojúhelník, který projíždějící kamiony sfoukávaly, T. měl ruce zabořeny v motoru a rozmontovanou půlku motoru. Společně jsme spadlý řemen nasadili, bohužel nenapnuli jak by bylo třeba, neb drážka v napínáku nebyla ochotna akceptovat tento altík s tím netypickým vytahaným a roztřepeným řemenem. Opatrně jsem se zeptal, jestli cestou svítila červená kontrolka a byl jsem ujištěn, že dlouho nesvítila, ale pak se ozvala rána a rozsvítila se. Jel v kopci na plný plyn a nechtěl zastavovat, protože ta spojka, potom zase ten rozjezd a taky mu to předtím moc špatně startovalo (aby ne s takovým regulátorem a zapalovací deskou), takže pokračoval raději dál. Ještě plných 5 minut motor makal, ale potom se z ničeho nic sám zastavil a nešlo s ním ani hnout - startér netočil. To už jsem měl jasno - je po motoru. Po kompletaci jsem se pokusil zatočit ventilátorem, šlo to a celkem lehko, takže možná ….? Bohužel, motor neměl kompresi, nešel nastartovat a vevnitř v motoru nějaký mašinista mlátil nějakým kladivem. Navrhl jsem autolano a odtah mimo dálnici, potom to budeme řešit. Blížila se zase bouřka a provoz na dálnici byl obrovský. Rychle jsem T. vysvětlil dohodnutá pravidla odtahu a začal jsem ho odtahovat celkem asi 8 km k benzince do Vyškova. Už po 100 metrech jsem věděl, že T. jede na laně poprvé a ta vzdálenost byla pro mne utrpením. Místo aby šetřil energii v aku a jel na parkovačky, svítil jak kasino v Las Vegas, kdykoliv jsem zvolnil, přejel si lano, lekl se a vzápětí zašlápl brzdy, div jsem si nepřekousl jazyk. To vše opakovaně. Od benzinky zavolal domů a přivolal si odtah na posledních cca 170 kilometrů, já jsem mezitím zjistil, že světla jsou zapojena tak, že nelze svítit jen parkovačkami, tak jsem vyndal pojistky pro dálková i potkávací světla a odpojil cívky. Bylo asi 20 hodin, když jsem se vracel z Vyškova domů.

V 1.30 hod mi přišla dohodnutá sms, "konečně jsme doma" , za 90 minut měl jít T. do práce. V polovině týdne se na kontě objevila dohodnutá platba za díly i práci a po víkendu mi T. volal, děkoval za pomoc v nouzi a také mi pověděl, že vůz je opraven, včetně motoru. S kamarádem sundali zadřený válec a píst a dali tam jeden válec a píst z jiného vraku motoru. Prý to jede a bezvadně. Jestli je opraveno i uchycení altíku a to ostatní jsem se už raději neptal.
Tak takto dopadlo vyptávání na to, co je pomoc v nouzi, vzdálenost 250 km byla překonána po všech nástrahách a strastích přesně za 12 hod. T. možná pochopil, že když svítí červená, znamená to stop a to nejen pokud svítí na semaforu, možná se za tu cestu trochu zdokonalil v jízdě na laně, asi to bude často potřebovat. A možná, že postupně opraví vůz tak, aby vydržel na víc než pouhých 300km. Smutné je, že díky vlastní nezkušenosti byl při koupi vozu podveden co do kvality vozu, že si díky nezkušenosti odrovnal spojku a posléze i celý motor. Potěšitelné je, že do 24 hodin od vstupu do klubu již stihl čerpat výhody členství - tedy velmi rozumně investované peníze za členský příspěvek. Ač celý příběh vypadá neskutečně, je to opravdu tak, jak jsem zapsal., jsou na vše svědci a jistě by to i pan T. potvrdil.

M.Hanus/habr - předseda AK Trabant Brno



© Marian Konečný