Na mazání a údržbu vozů panují mnohé názory, bylo vydáno mnoho příruček a ještě více rad. Já se pokusím také trochu obohatit vaše vědomosti, ale jak už je mým zvykem, trochu netradičně, v rozporu s literaturou, ale v souladu ze zkušeností posledních 25ti let. Pokusím se srozumitelně popsat běžnou malou kontrolu a údržbu, běžného a nejrozšířenějšího provedení T601, z let 1974 – 1984. Někdo na voze nalezne mazniček více ( + řídící tyče) a někdo méně ( - homoklouby) vycházejme tedy z provedení s 9 maznicemi.

Co budeme potřebovat to jste mimo zvedáku viděli na úvodní fotografii, která slouží jako tlačítko ke vstupu do tohoto článku. Ne každý má doma zvedák , někdo snad má montážní jámu, jiný třeba nájezdy, někdo využije nájezdy nebo rampu v zaměstnání či v garážových dvorech. Velmi to usnadní práci. Dále je vhodné mít dva mazací lisy, jeden s tukem A 00 a druhý s tukem LV2.3 (labužníci mohou Litol či jiné drahé plastické mazivo), totéž mazivo i volně v krabičce (vodní vazelínu, červenou NEOMA nebo Grafit G3 není vhodný k plánovanému účelu), kelímek přípravku Nezmar na listová pera se štětečkem, sprej WD-40, případně převodový olej PP 80, z nářadí si vystačíme se starším pilníkem nebo šroubovákem na oškrábání nečistot a ocelovým kartáčem. Pro pohodlnou práci je vhodné sundat obě přední kola.

Jak často to budeme potřebovat záleží na dvou faktorech. Prvním je počet ujetých kilometrů, druhým je časový interval. Na jiném místě uvádím tabulku doporučených úkonů dle Světa Motorů z roku 1974. Nepovažuji za nutné tak často mazat vůz, neb od té doby také maziva udělala velký krok kupředu. Proto já osobně doporučuji mazání buď po ujetí cca 5 tis. km nebo jednou ročně, před zimou. Kdo jezdí hodně v zimě v soli a sněhu, může doplnit jarní úklid ve voze i o promazání náprav jaksi navíc, pro vytlačení solí z mazacích ploch. Pozor na přemazání, i to může škodit, ale to si povíme později. Olej v převodovce by měl být vyměněn nejlépe každé dva roky, nebo po cca 15ti tis. km – chráníme tím volnoběžku.

Jak začít? Nejlépe kontrolou po zvednutí vozu. Začněte od zadu, prohlédněte závěsy výfuku, spoje výfuku, stav hadiček a trubiček brzd. Silně zkorodované trubky a porézní hadice na Váš vůz nepatří. Nezapomeňte velmi bedlivě a důkladně prohlédnout a případně šroubovákem zrevidovat stav upevňovacích ok ramen zadní nápravy, rovněž dutou část zadní nápravy a stav úchytů tlumičů pérování. Pokud Vám padne oko na vlastní tlumič pérování, má být suchý a bez mastnot, jinak to není tlumič ale pouze bezcenný kov navíc. Vizuální kontrola prahů, podélníků, příčníků a vlaštovky nám celkem spolehlivě prozradí, jak dlouho se ještě budeme radovat z našeho vozidla. Pokud je ruční brzda odbržděna, můžeme roztočit kola a zkusíme oběma rukama zatáhnout za lanka. Pokud je průvěs značný, přitáhneme lanka na průvěs asi 5 cm, ve voze potom brzda půjde zatáhnout asi do dvou třetin. Po uvolnění lanek se musí obě kola protáčet volně, bez známek drhnutí. Při pohledu ze spodu si nutně všimněte průchodu brzdové trubičky držákem ve vlaštovce. To je korozně nebezpečné místo!! Trubička musí být v držáku pevná, jinak se záhy prodře, držák stačí přiklepnout kladívkem. Prohlídka pokračuje kontrolou všech manžet poloos – nutno pootáčet a u kloubů natočit rejd; již malá prosakující prasklinka se projeví promaštěním okolí. Vadné manžety je nutno bez odkladu vyměnit, jinak hrozí poškození kluzných ploch vodou a pískem z vozovky. Pohledem vzhůru za motorem prohlédneme hned několik choulostivých míst. Odkalovací nádobku paliv. kohoutu na těsnost – musí být suchá – jedna kapka oleje znamená asi 50 kapek odpařeného benzínu (1:50) a pokud je mastná řídící tyč, zaflákaná motorová stěna ……; dále prohlédneme manžetu řízení skládanou na celistvost a čistotu válců v chlazení. Zde se dá poznat i neznatelný únik pod hlavou nebo pod parohy – válec bude mastný od vrchu nebo od poloviny. Pohledem i pohmatem překontrolujte klínový řemen a zapojení i uchycení!! dynama. Poslední kontrolou je uložení motoru v silentblocích. Zde nestačí oči, je nutno pomocí vhodné páky přizvednout motor/převodovku proti rámu, aby byla jistota o pevném spojení. Zvláště zadní silentblok pod převodovkou a jeho držák na převodovce je potřeba velmi bedlivě prohlédnout. Pokud je potřeba, vypustíme olej z převodovky, po odkapání prstem osaháme vnitřek převodovky, zda tam není kal nebo vydrcený kov. Očistíme magnet a vrátíme zátku i s hliníkovým těsněním. Před demontáží kol provedeme kontrolu stavu ložisek následným způsobem. Prostrčíme ukazovák otvorem v disku a vložíme jej do spáry mezi buben a štít brzdy tak, aby nehet byl pod štítem a bříško prstu na bubnu. Druhou rukou pouze zlehka za pneu kmitáme v ose čepu kola. Pokud na prstu cítíme jakýkoliv pohyb bubnu vůči štítu, jsou ložiska vadná. Nedůvěřivci toto provedou ještě jednou, ale se zabržděným kolem a zjistí, že vůle zmizela. U předních kol může být vůle navíc v čepech a hřebenu řízení, ta je pohmatem odlišná, s vůlí ložisek nezaměnitelná. Celou kontrolu ukončíme vizuální kontrolou upevnění a zavěšení výměníku výfuku. Pokud je při čelním pohledu pravá strana níže, výfuk je křivě namontován, doporučuji povolit 2x matice M10, přední objímku a přední silentblok a výfuk srovnat. Nejen, že to bude lépe vypadat, ale při dojezdu k chodníku neulomíme parohy.

Vlastní promazání vozu začneme zase od zadu, a to očištěním listového pera včetně proškrábnutí spár listů. Očištěné pero natřeme Nezmarem ( kdo nemá, použije grafitovou vazelínu G3 zředěnou petrolejem na hustotu kaše a přidáním oleje z převodovky na hustotu hustší smetany. Petrolej je nutný, zajistí vzlínavost do spár!! U zadního pera neopomeneme důkladně grafitem namazat pružinová uložení úplná, to je ten vdolek, po kterém klouže první list pera a na kterém je horní plocha kovová, obdoba silentbloku. U předního pera je hlavní třecí plocha mezi 1. a 2. – 2. a 3. listem proto se snažíme nanést dostatek tuku právě tam. Toto mazivo se již nikam jinde nehodí, je určeno jen pro ošetření listových per, nebo maximálně na konzervaci seřizovacího šroubu ruční brzdy. Dál pokračujeme mazacím lisem s tukem A00 (zelený táhavý) kterým lehce přimázneme lanovody ruční brzdy. Do každého pouze jednou ročně (nejlépe před zimou) max. 3 zdvihy páky lisu, ne více, aby tuk postupně nenatekl až na obložení brzd!! Stejným tukem namažeme horní i dolní svislé čepy tak, aby nový tuk vytlačil staré mazivo, a to vrchem kolem těsnícího profilu. Pokud jsou čepy již přirezlé a mazání jde obtížně, pomůže, pokud pomocník otáčí volantem ze strany na stranu. Po namazání čepů zmáčknutím pryžové krytky vytlačíme z krytky přetlak maziva, pokud to neprovedeme, může se přetlakem krytka sesmeknout za jízdy a do příštího mazání jezdíme s obnaženými čepy. Vhodné je krytku prostřihnout, což je podrobně popsáno při opravách čepů. Maznici s tukem A00 použijeme ještě na promazání pastorku řízení a hřebenové tyče. I zde se vhodné protáčení volantem, aby se promazala tyč v celé délce. Doporučuji na všechny mazničky dát plastové krytky, mazničky se nebudou ucpávat a není nutné je příště před mazáním čistit. Vyměníme mazací lisy a tukem LV2.3 přimažeme homokinetické klouby. Do každého kloubu natlačíme asi 30 zdvihů páky lisu, pokud je tuku v manžetě pohmatem dostatek, nebo pokud má snahu vytékat přes těsnící kroužek manžety na poloose, stačí přimazat méně. Kdo nevlastní dva lisy, musí bohužel čas od času sundat Motex pásku, manžety stáhnout a tuk doplnit ručně. Mazacím tukem LV2.3 z krabičky přimažeme kameny diferenciálu. Zde je nutno stáhnout z planetových kol manžetu poloosy vnitřní, nabrat asi na 3 prsty tuk a vtlačit jej do planetového kola, nikoliv do manžety. Dostatečné množství tuku je tehdy, pokud je prostor kola a manžety asi z poloviny plný. Manžetu je potřeba po zpětném nasazení zajistit přítužnou pružinkou do určeného zářezu proti sesmeknutí. Posledním „špinavým“ úkolem je doplnění případně nové naplnění převodovky olejem. Do vypuštěné převodovky můžeme bez obav nalít 1,3 litru oleje PP80. Protože diferenciál je zkonstruován tak, aby z něj olej nemohl všechen vytéci (to je záměrné opatření) bude toto množství vyhovující. Mírné nedolití nebo přelití není na závadu. Jednoduchá kontrola množství oleje je, jestliže je hladina oleje 100 mm pod horním okrajem převodové skříně, měřeno od hrany nalévacího otvoru. POZOR! Tato hladina je maximum, více oleje by již mohlo poškodit gufera převodovky. Protože většina převodovek prosakuje, nebo přímo teče (proražená planetová kola) je vhodné doplnit olej na tuto hladinu. Minimum oleje je cca 120 - 130 mm pod hranou skříně převodovky. Na závěr celého mazání použijeme WD-40 ve spreji, případně podobný přípravek a ošetříme jím hlavně tyč řazení na všech 3 průchodkách. Opatrně pouze hned pod volantem, velký přebytek maziva rád kape na kalhoty řidiče během jízdy. Dále prostříkneme zámek kapoty, zámky dveří a kufru, pohyblivé spoje kapoty a víka kufru nebo závěsy dveří Combi, rohatky, smyky a klínky zámků dveří, táhla omezovačů dveří na obou koncích, ovládání, upevnění a rohatku ruční brzdy. Tím je mazání vozu z pohledu běžné pravidelné údržby skončeno. Ne však údržba celá!

Vhodné je doplnit brzdovou kapalinu, pokud je starší než 3 roky (výrobce kapaliny doporučuje 2 roky, ale kapalina vydrží více) je vhodné ji vyměnit za novou, nejlépe DOT 3. DOT 4 je zbytečná, je určena pro větší zatížení, nám by zatížila pouze peněženku. Vyfoukáním vyčistit, případně po cca 10 000/km vyměnit vložku čističe vzduchu, překontrolovat seřízení zapalování a vyměnit svíčky – pokud mají najeto již cca 10 000 km. Svíčky se nedoporučuje čistit, proto pokud jsou jiskřiště zaolejovaná, zakarbonovaná nebo nerovnoměrně opálené elektrody, vyměníme je raději za nové. Doporučují se pro běžný provoz Trabanta celoročně Brisk N15C. Svíčky s označením R zvýší spotřebu a s označením L nebo Y mohou dokonce poškodit motor. Použití svíček světových značek, za hříšné peníze, je zbytečné, Trabant nebude BMW a 26 koní se na stádo mustangů také nepromění. Posledním, ale důležitým úkonem je doplnění destilované vody do akumulátoru. Správná hladina je 5 mm nad horní hranu desek. Nikoli tedy 5 mm pod zátky, jak se obvykle děje, to je mnoho a voda vyvře ven, způsobí oxidace a vysráží se v žíravé soli. Vodu doplňujeme před jízdou, zvláště v zimním období nikdy po jízdě. Voda by se již nepromíchala a zmrzla by, mohlo by dojít k prasknutí obalu akumulátoru.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že je věcí každého majitele, jak a jak často, případně čím co namaže. Pokusil jsem se zde v krátkosti nastínit jen to, co ukázala praxe. Netrvám na tom, že musíte mých rad uposlechnout, naopak, jako opravář mám raději ty, kteří rady na vědomí neberou, dělají si vše po svém a dají vydělat opravnám. Mazat často je plýtvání penězi, mazat málo nebo nemazat vůbec je plýtvání náhradními díly a penězi také. Protože každý nemá možnost provést tyto úkony sám, doporučuji alespoň jednou za rok svěřit tuto servisní činnost menším dílnám se zvedákem. Pokud si budete u toho, a budete přesně vědět kam sáhnout, co udělat a budete k tomu opraváře vést, snad se vám za to váš vůz později odvděčí. To byl hlavní důvod k napsání tohoto článku. Kontrola ze spodu a celkové promazání se v našem klubu zakázkově provádí na počkání, práce včetně rozboru zjištěných závad s majitelem trvá cca 75 minut a stojí včetně veškerého maziva (mimo oleje do převodovky) asi 150 korun. V tomto čase a ceně nejsou zahrnuty úkony z odstavce „vhodné“, ale na požádání je provádíme nad rámec mazání také. Potřebný čas bývá kolem 45 min. Celkově jsou tak nezbytně nutné údržbě vozu věnovány mnohdy až 2 hodiny ročně.

Ústředním tématem dalšího pokračování budou ložiska kol a problematika kolem nich.

autor: M.Hanus

© Marian Konečný