AUTOKLUB  TRABANT  BRNO info@trabantbrno.net

Aktualizováno 12.7.2024





stránky Trabantologa... Podkrkonošský trabi klub
Postřehy ze srazu Morava 2006

Nečekejte zde vyčerpávající přesný a chronologický popis sledu událostí na sraze, to bude jistě popsáno podrobně na mnoha jiných stránkách a objeví se článek pořadatelů v našem Zpravodaji. Zde najdete pouze pár mých postřehů, jak jsem mohl zaznamenat během poměrně krátké doby, po kterou jsem se v Pasohlávkách zúčastnil. Všechny mé postřehy jsou opřeny o fotografie které jsme tam kolektivně pro účel našich stránek pořídili, proto doporučuji konfrontovat text s těmito fotkami - patří k sobě.

Především musím napsat, že letošní účast byla opravdu velká a to i přes nepřízeň počasí, které bylo loni špatné a letos již vlastně tradiční. Také by nebylo správné, kdybych opomenul pochválit hlavní pořadatele. Slovem hlavní myslím hrstku lidí říkajících si TGB. Opravdu se letos vytáhli, akci dobře připravili a dali si záležet i na detailech jako byly např. ceny v podobě pohárů zhotovených ze součástek Trabanta. Velmi hezké a vtipné. Jen se bojím, jestli tito pořadatelé obstojí v dalších ročnících a jestli dokáží vysoko nastavenou laťku opět překonat. Sraz byl sice pořádán ve spolupráci s naším klubem, ale daleko pravdivější je, že z našeho klubu se akci věnoval pouze Ing. Hrdina a já a to pouze v roli "tichých společníků" poskytujících záštitu celé akci. Veškerou práci a organizaci si "mladí" z TGB zajistili sami.

Před srazem mi byla nabídnuta čestná funkce porotce, který by spoluhodnotil tuningová auta která by diváci nominovali do první desítky. Já jsem tuto funkci odmítl a udělal jsem moc dobře. Především je o mě známo, že jsem ostrým kritikem tuningů a nemám je z mnoha důvodů rád. Moje krevní skupina je historická věrnost a co největší původní originalita vozů. Druhým důvodem byl fakt, že na sraze byly vozy velmi nevkusné, jež by si zasloužily pohár mistra tuzingu (nelichotivý titul těm, co vozy necitlivě kazí různými doplňky a domnívají se, že zrovna to je jedinečné a nejlepší řešení) a ve dvou případech by mohl být velikosti prádelního kotle. Byly tam vozy z mého pohledu tuningově ošklivé, průměrné, i opravdu pěkné. Kdybych byl v komisi, tak bych asi negativně ovlivnil hodnocení, neb jsem na post vítěze měl 3 adepty, ale jednoho jsem vyloučil, protože přesně nezapadal použitým motorem do Trabantí rodinky, u zbývajících jsem dlouho hledal chyby, které by v mých očích zařadily jeden vůz na druhé místo. Nakonec jsem dospěl k závěru, že si prvenství nezaslouží vůz který již mnohokrát zvítězil, majitel na něm odpracoval stovky a možná i tisíc hodin a nedotáhl k dokonalosti tak důležitý detail, jako je výfuk. To co bylo vidět byla pouze dvojice nefunkčních trubek a vlastní výfuk byl trochu technicky nedořešen. Přišlo mi to trochu ke škodě vozu a tak jsem svůj pomyslný hlas dal jistému vozu z Prahy, který se mi zdál být vyvážený, decentní a i přes některé tuningové prvky mne oslovil . Jak vidíte, záměrně jsem neuvedl které vozy považuji za vrchol krásy (majitelé by zpychli) a také neuvádím ty z druhého konce (nenechám se kamenovat zhrzenými konstruktéry), názor na to, co je a co není pěkné si může udělat každý sám - z fotogalerií.

Mezi fotkami najdete i jakési zápolení na vodě, na čemsi divném. To divné jsou dvě laminátem spojené střechy Trabant tak, aby tvořily plovák. Jako úchyty slouží starší madla ze dveří a pouze pádla nejsou ryze Trabantí, neb na řadících pákách jsou připevněny pádla asi z dětské lodičky. Úkolem jednotlivce či páru bylo odstartovat s tímto Trabititanikem (název plavidla a současně decentní varování o stabilitě a ovladatelnosti) od mola tak bleskově, že se voda z rybníka vyháže na břeh (viz někteří závodníci) a obepluje se bóje. Zpáteční cesta k molu byla nesnadná, neb vál boční vítr a hnal závodníky mimo molo. Kolem bylo zábavy a smíchu, že nikomu ani nepřišlo podivné oblečení na břehu (svetry a bundy) a na vodě (promáčené triko a trenýrky). Já se tedy pobavil velmi skvěle a to hned dvakrát! Především jsem si uvědomil, že my Češi i Moravané jsme již dávno zakopali válečnou sekeru a s klidným pocitem jsme přihlíželi, jak nám dva Pražáci v den voleb dělali na Moravě vlny (viz foto) a ještě jsme jim fandili! Berte prosím tuto informaci s nadsázkou a humorem, není to nijak jinak myšleno, než jen jako pokus o vtipné glosování jejich maximální snahy o vítězství. Oni se toho závodu účastnili ( a skvěle!) i hosté ze zahraničí, a nejen na vodě si Trabantisté dokazují, že nejsou politici a dokáží se domluvit i když mluví různými jazyky. Druhým zážitkem byla závodní jízda člena TGB Petra. Jeho plavba začala trojrozměrně (vpřed i vzad, vlevo i vpravo a nahoru i pod hladinu), a to proto, že mocně využíval k pohybu techniku zručného italského gondoliéra a pádla používal k odpíchávání od dna - místo bidla. Jak najel na věší hloubku, začala jeho jízda silně připomínat slalom na dravé horské řece a ve finále mi připomněl příběhy Toma Sawyera a supících těžkých parníků na Missouri. Zvláštní styl, ale dobrý výsledek.

Svoji návštěvu jsem vzhledem k jiným povinnostem ukončil při odjezdu na večerní spanilou jízdu. Byl jsem tam jen chvilku a přesto jsem se velmi pobavil. Pokud chcete někdo vědět více, přijďte na besedu v září, kde budou organizátoři povídat o sraze, o příjemných , ale také o méně příjemných momentech, snad se podaří zajistit i projektor a bude něco ke shlédnutí. A pokud Vás mrzí, že jste v Pasohlávkách letos nebyli a něco Vám uteklo, tak za rok se můžeme zase sejít a tentokrát i s Vámi.

Zapsal M. Hanus předseda klubu



© Marian Konečný