Ve dnech 7 až 9.10.2011 proběhla velmi úspěšně již 13. Pražská Trabantiáda, opět v autokempu Džbán. Této akce se z našeho klubu účastnili pouze dva vozy, oba Wartburg 1,3, nikoliv však za klub jako takový, ale pouze sami za sebe. Tentokrát bylo na této akci opravdu minimum zástupců z Brna a to včetně nečlenů našeho klubu, což je trochu smutné, neb program byl velmi pestrý a laťka tohoto srazu již vysoko nastavená v loňském roce byla letos opět překonána. O kvalitě tohoto srazu může velmi mnoho napovědět jednak velmi silná prezentace v médiích ale také například účast 164 registrovaných vozidel i přes velkou nepřízeň počasí, kdy po všechny dna průběžně pršelo a bylo velmi chladno. Odhaduji, že v sobotu se účastnilo možná i na 5 stovek lidí, pochopitelně včetně diváků a fandů kteří si přišli s dětmi zavzpomínat na své dětství.

V pátek byl hlavním bodem programu cíl spanilé jízdy na střeše obchodního domu Šestka v těsné blízkosti Ruzyňského letiště. Naše kolona zabrala dobrou polovinu střechy a výstavka vozidel, která byla bohatě prezentována v obchodním domě budila dost značný zájem netrabantí veřejnosti. V sobotním dopoledni proběhla na polovině parkoviště výtečně připravená a vtipná jízda zručnosti obohacená novým prvkem, kdy řidič musel kroužit kolem barelu s lanem napjatým v ruce a nesměl barel převrhnout a také nesměl lano příliš uvolnit, neb na laně byl kovový kruh který po kontaktu s vozovkou žaloval zařinčením. Pěkné zpestření a gratuluji. Ve druhé části parkoviště probíhalo pásmo soutěží z nichž většina byla stará a známá - znalostní Kimovka která byla jako vždy inovovaná a opět perfektně připravená, výměna kola na čas a výlov měrky z nádrže, ale i zde se objevila novinka. Tato novinka se sice oficiálně jmenovala "pevná ruka" což mnohé, zvláště mladé přivádělo na nemravné myšlenky a poznámky, ale této soutěži stejně většina neřekla jinak než "ptákovina", aby taky ne, když ji vymyslel a realizoval Ondra Pták - Ondra Ptáček. Šlo o vodivý drát který byl vytvarovaný do stojatého nápisu TRABANT který byl ukotvený za nožičku prvního a posledního písmene, zbytek nápisu byl volně v prostoru a soutěžící dostal kovový vodivý kroužek kterým měl celý nápis projet na čas. Každý kontakt kroužku a drátu byl signalizován bzučákem a přičítaly se trestné body. Vyzkoušel jsem si to také, jen mimo soutěž neb jsem se soutěží neúčastnil a byl jsem v porovnání s ostatními alespoň průměrný, ale i tak to bylo se ztuhlými prsty dost náročné. Pěkné zpestření a gratuluji. Přesně ve 13 hodin se kolona asi 150ti vozů Trabant, Wartburg a Barkas všech provedení vydala na hlavní spanilou jízdu, která byla díky úřadům na poslední chvíli změněna na okružní jízdu částí Prahy. Začínala a končila na Džbánu, její délka byla lehce přes 30 minut a vedla několika Pražskými obvody, já poznal pouze věznici Ruzyně, naštěstí jen zvenčí a z jedoucího vlastního auta. Na této "spanilce" se bohužel stala nehoda přímo v koloně Trabantů, kdy jeden zastavil pro spadenou vlaječku a druhý zastavil o něj. Nehoda se obešla bez zranění ale s obrovskou škodou, protože se poškodily hned dva krásné vozy a u těch už jen škrábanec je tou obrovskou škodou. Bohužel, nehody se nevyhýbají ani tak skvělým vozům jakým je Trabant. Po návratu na parkoviště pokračovaly soutěže o které byl stálý zájem, účastníci také vybírali nejkrásnější vozidla do ankety o ceny a opět na polovině parkoviště proběhla soutěž za volantem, tentokrát slalom na čas. V podvečer jsme se sešli ke konečnému bilancování roku i soutěžního dne. Nejprve se vyhlašoval celoroční pohár AICE. Z tohoto vyhlašování jsem byl smutný. AICE má nějaké své vnitřní problémy (náš klub již není členem této organizace) a tyto problémy se promítly i do vyhlašování výsledků. Protože nejsem kompetentní, nejsme členy a také nejsem přesně informován, tak se zdržím jakékoliv kritiky této organizace. Následovalo vyhlašování celodenních soutěží, dále byly vyhlášeny výsledky ankety a bylo uděleno i několik cen zvláštních, z nich jsem jednu získal i já. Není to cena za léty nabiflovaná moudra, nebo za mrštnost v soutěži, ale je to ocenění udělené na základě rozhodnutí nějakým kolektivem, proto je pro mne velmi cenné.

Nyní něco k organizaci. Celý sraz považuji za výtečně připravený a i přes různé kritiky které se jinde ventilují jsem spokojený a marně přemýšlím, jak budou pořadatelé chtít příště ještě více již tak dokonalý sraz vylepšit. Věřím, že kdyby tento sraz nebyl v podzimních plískanicích, ale třeba v parném prázdninovém termínu, jistě by svojí účastí překonal i mimořádně úspěšný sraz Morava. Tento sraz totiž organizačně v podstatě zajišťovaly jen 3 rodiny se svými příslušníky. Především Svatošovi a Ptáčkovi na kterých ležela tíha celé Trabantiády od prvních příprav před necelým rokem, přes medializaci srazu až po konečné loučení účastníků v neděli dopoledne. Tím to však nekončí, ještě je potřeba trpělivě odolávat kritikům, protože úspěch se neodpouští. Zde je potřeba zmínit ještě jednu rodinu a to Kotkovu s přítelkyní Veronikou Vačkářovou. Perfektně připravili jak dopolední jízdu zručnosti tak i odpolední slalom a vše zajistili zcela samostatně, ve vlastní režii a tak velmi významně pohomli hlavním pořadatelům. Klobouk dolů před takovou iniciativou, oč snadnější by bylo sedět u počítače a hledat chyby a nedostatky, oni raději v dešti a chladu něco smysluplného tvoří pro nás ostatní. Samozřejmě, že tyto tři rodiny ba vše sami nezvládli, takže s vlastní prací ve dnech srazu jim pomáhal kolektiv dalších přátel, kamarádů, spolupracovníků a nadšenců. Bylo jich dost, například při spanilých jízdách nebyl žádný itinerář a na všech důležitých křižovatkách stála děvčata nebo pánové ve vestách pořadatele a naváděli nás správným směrem. Bez těchto lidí by sraz být také nemohl.

Není mým zvykem dělat někomu reklamu, ale bylo maximálně nespravedlivé, kdybych tentokrát nezmínil ubytování a stravování. Minulé zkušenosti byly vesměs špatné, ale areál má nového majitele, proběhla rekonstrukce a nastalo několikanásobné zlepšení ve všech směrech. Nebudu psát o cenách, bylo by to zavádějící, protože majitel vyšel pořadatelům velmi vstříc, takže ceny byly hodně příznivé, což pro běžného návštěvníka nebude, ale ubytování bylo perfektní, vše čisté a v dostatečném množství, nikde nedošel ani WC papír nebo papírové osušky. Teplá voda po celou dobu pobytu a servis v restauraci byl nepřekonatelný. Po celou dobu srazu byl platný jeden jídelní lístek který měl 2 polévky, asi 5 minutek, 5 hotovek a dokonce 3 jídla vegetariánská nebo dietně-zdravá. Pozoruhodné bylo, že nikdy nic nedošlo, žádný proškrtaný jídelníček, vše bylo a když se hodně rozpršelo a všichni vzali restauraci útokem, tak obsluha vše zvládala bez emocí, stresů a s úsměvem. Říká se o Praze, že je v ní blaze, ale draze. Myslím, že nový majitel se tohoto pořekadla drží jen v první polovici, budete-li potřebovat ubytování na úrovni a to i cenové, pak dejte na moje doporučení. Bude Vám na Divoké Šárce blaze. Uvedená reklama není bezplatná, majitel i jeho personál si ji koupili svým přístupem k nám - účastníkům Trabantiády

Poslední komu je potřeba poděkovat je AICE. Děkuji této organizaci zato, že do srazu, do jeho přípravy a konání nijak iniciativně nezasahovala a tím umožnila její hladký průběh.

Na závěr si neodpustím jednu kritiku. Na srazu byla možnost vložit příspěvek na chod našeho konkurenčního serveru. Je to server dobrý, dobře vedený a prospěšný, proto se nezdráhám finančně konkurenci podpořit. Pořadatel se chtěl dárcům odměnit a každému dárci oplatil jeho štědrost pěknou a asi ne levnou samolepkou, která potěšila i mne, ačkoliv si z auta nedělám bilboard. Velmi mne zamrzelo, když se ukázalo, že výtěžek je dost zanedbatelný, ale není divu. Dva mladší kluci se údajně spolu bavili o tom, že stačí koupit tuto samolepku za pár kaček, není potřeba dávat víc jak dvacet korun, prý se to beztak večer propije. Kdybych byl očitým svědkem této debaty, tak zjistím jména a zveřejním je, takto mohu jen doufat, že jim nálepka za "babku" přinese aspoň radost. Ono je vše o lidech a jejich vyspělosti.

Na připojeném odkaze http://habr.rajce.idnes.cz/13._Prazska_Trabantada/ najdete pár fotografií, je to jen malá ochutnávka, nejsem dobrý fotograf, tak tuto činnost nechávám povolanějším, pokud máte zájem o více fotek, najdete je pod různými odkazy na stránkách http://www.trabime.cz/trabi.php?id=4&sid=5448

Michael Hanus / Habr

© Marian Konečný